12.03.2013 20:27

První letošní polární výprava do Křtin 1.2.-3.2.2013

 

V pátek ráno (1.2.) jsme se sešli u sokolovny v nebývale malém počtu. 10 účastníků expedice na dobývání Jižního pólu není mnoho. Vojta, Šámot, Tonda, Anička, Henri, Mojmír, Šárka, Jindřich, Sára a Jirka buď jeli po vysvědčení za trest a ostatní za odměnu zůstali doma nebo naopak.

V každém případě jsme si to užili se vším všudy. Ubytování ve skautské klubovně v budově staré školy nám vyhovovalo. Les, obchod, kostel, cukrárna, restaurace i zastávka byli přímo před nosem.

První páteční úkol – uvařit si oběd – jsme zvládli bravurně. Nejvíce pomohli ti, kteří měli vhodné škrábací nářadí na brambory. Ostatním to nakonec šlo i příborákem. Posilněni bramborami s párkem jsme se vydali lovit tučňáky, bloudit v silné větrné bouři, zdolávat ledové pukliny a závodit se „psím“ spřežením. Slunce a teplota nad nulou však nebylo to pravé počasí pro polárníky a tak se všichni hoši pak nejvíc vyřádili odbahňováním potoka. Mnoho maminek pak doma mohlo poznávat jaké druhy půdy jsou v křtinských lesích. Po Fanoušových boloňských špagetách se nám dělali boule za ušima. Večer jsme strávili povídáním o objevování Antarktidy, skládáním mapy, posuzováním jaký je sníh a také hraním nejen Aktivit.

V sobotu nás déšť, rozbředlý sníh ani bláto neodradili od návštěvy jeskyně Výpustek. Prohlídka byla uchvacující, vojenský kryt i jeskyně obrovská, historie opravdu zajímavá a zvukově-světelné efekty dosti působivé. Pan průvodce neměl vůbec starosti, že by se děti umazaly, neboť jak prohlásil, víc se někteří zašpinit ani nemohou. Zanechali jsme alespoň v návštěvní knize pozdrav a nadrobenou svačinu u bufetu. Po návratu do základního tábora jsme si velmi rádi dali Fanouškovo kuřecí s cuketou a rýží. Pak jsme se pustili do tvoření ledovcového slaného obrazu. Venku zase spolupracovali při lovu tuleňů, při hledání ukrytých zásob k přežití a při přenášení míčku mezi koleny stejně jako když tučňáci přenáší vajíčka.

Večerní hry a povídání uběhlo velmi rychle.

Neděle už tak moc zábavná nebyla. Balení spacáků a karimatek však mnohým jde už báječně a jen málokdo si není schopen zabalit své věci sám. Poslední venkovní hry konečně měli příchuť mrazu a větru.

I když nás nebylo mnoho s některými bylo starostí dost. Ba i takové základní pokyny, jako vemte si sebou pití dokázali splnit až po desáté prosbě a někteří dokonce vůbec. Tuto zákeřnou nemoc jsem nazval Vendelismus podle Vendelína Hrušínského (Chytrolín a expert na matematiku, počítače a mobily. Ve sportu ale pěkné nemehlo a trumbera. Občas padá ze stromu nebo do potoka.)

S tuto infekční nemocí jsem v neděli neúspěšně bojoval změnou jídelníčku. Místo slibovaných plněných bramborových knedlíků se zelím jsem servíroval bramborové noky s netradiční oblohou, načež jsem byl jedním nejmenovaným chytrolínem poučen „Tatínku, vysvětlím ti rozdíl mezi knedlíky a noky. Je to prosté. Knedlík se vaří ve vroucí vodě ve formě podlouhlých válečků, a teprve po vyjmutí z lázně se krájí na tenké plátky. A po obrubě těchto plátků může být takový knedlík trochu oslizlý. Naproti tomu typický nok, se ve formě kuliček nebo šišek, vaří každý kousek oddělený zvlášť a tudíž je slizký po celém svém povrchu.“

Po obědě jsme se už jen protrápili úklidem a vyrazili autobusem k domovu.

František

Fotky : http://kolici.rajce.idnes.cz/2013_02_1-3_Krtiny/

—————

Zpět